Přeskočit na hlavní obsah

Rozhovor s třemi autorkami jednoho blogu

Už jednou jsem dělala rozhovor. Tentokrát to je s třemi holkami, které mají jeden blog. Zeptala jsem se jaké to vůbec je, jaké jsou vztahy mezi nimi, co je baví a čeho chtějí docílit.
Doufám, že se vám bude rozhovor číst stejně dobře, jako se mi tvořil.


1. Holky, jste tři a společně máte jeden blog. Mohly byste se ve zkratce představit těm, kteří vás neznají a říct jim na co hlavně se zaměřuje váš blog?
Jsme tři nejlepší kamarádky, známe se už přes pět let. Jmenujeme se Bety, Kačka a Terka. V roce 2013 jsme se rozhodly pro založení blogu. A od té doby nám to vydrželo. Zaměřujeme se hlavně na to, čemu by většina řekla lifestyle. My nad tím moc nepřemýšlíme, prostě píšeme, co nás baví. Nejčastěji u nás najdete články o cestování, věcech, co nám dělají radost (takže čekejte hodně kávy) nebo i něco z našeho života. Prostě přes módu, jídlo, vážná témata až po naše oblíbené seriály. Rády si myslíme, že si u nás každý najde něco. Hlavní pro nás je, abychom každým článkem něco předaly. A zdá se, že se to daří. Někdy nás opravdu dostanou ty krásné komentáře, které nám čtenáři píšou. Musíme říct, že náš blog chodí číst jenom samí úžasní, hodní a kreativní lidé! Jo, a aby to bylo ještě zajímavější – Kačka s Terkou jsou dvojčata!


2. Co jste původně zamýšlely názvem blogu head up baby a proč jste později přejmenovaly blog na young, wild and free?
Náš původní plán byl Young, wild and free, ale jméno webové adresy bylo zadané, a tak jsme si vymyslely head up baby a svůj původní vysněný název dál používaly na všechno ostatní. Bohužel, žádná vtipná historka za tím není. Ale přijde nám fajn, že se název skládá ze tří slov (a blog ze tří autorek) a občas si děláme srandu, že každé vystihuje jednu z nás.

3. Setkaly jste se někdy s tím, že jste se nepohodly ohledně článku? Například, že jedna chtěla vydat článek, který druhá na blogu nechtěla?
Tak to se nám vážně nikdy nestalo. Líbí se nám všechny články, co píšeme. Často ani dopředu nevíme o čem ostatní budou psát, a pak si texty navzájem chválíme. Občas se nám stává, že třeba máme stejný nápad na článek a zjistíme to až poté, co už ho vydá jedna z nás. My si je totiž nějak víc dopředu neplánujeme, jen se postupně střídáme. A zatím nám to vychází. Někdy se spíš trochu poštěkáme kvůli tomu, že jedna z nás nemá čas, a pak není dlouho článek, neví se, kdo napíše další, nikdo nemá nic připraveného apod. Ale to není nic vážného, my se prostě nehádáme. :)

4. Betty, ty ráda cestuješ. Které země jsi už navštívila, které další chceš navštívit a jaký je tvůj největší sen a proč?
Ano, přesně tak. Cestování miluju. Ráda poznávám nová místa, zkouším neznámá jídla nebo poznávám zajímavé lidi. Zemí, které jsem procestovala, je už docela hodně. Nejvíce se mi líbilo třeba v Itálii, Spojených Arabských Emirátech, Norsku nebo Portugalsku. Ale žádnou z těchto krásných zemí bych nemohla navštívit bez mojí úžasné babičky, která se mnou cestuje už od malička a byla to právě ona, kdo mě naučil cestování tak milovat. Taky díky ní a mým rodičům jsem si hodně svých cestovatelských snů už splnila (třeba New York). Ale pár jich v mé hlavě přece jen zbylo. Asie je mým dalším velkým snem, chtěla bych se podívat třeba do Tokia nebo na Sri lanku. A proč? Protože to je naprosto jiná kultura a odlišný způsob života, který bych moc ráda poznala.


5. Co bys vzkázala lidem, kteří by chtěli navštívit alespoň jednu zemi, kterou touží vidět, ale nemají na to dostatek financí a nebo mají z něčeho strach?
Nezoufejte! Peníze nejsou všechno a strach je tady přece od toho, aby se překonával. Já jsem třeba překonala strach, který má asi většina lidí. A to je mluvení cizím jazykem. Až poslední rok nebo dva jsem se rozmluvila, ale dřív jsem ze sebe nebyla schopna vysoukat hlásku. Stačí se jen přestat stydět a pokud si nejste sami sebou jistí, zkuste udělat něco, co by vám zvedlo sebevědomí. Můžete začíst číst anglicky, dívat se na seriály v angličtině nebo začněte chodit na jazykový kurz, jako jsem to udělala já. Uvidíte, že se budou dít zázraky. Musíte si dát pevný cíl a toho se držet!

6. Kači, ty jsi zase velký milovník kávy, fotografování a psaní. Kdyby sis ale musela vybrat pouze jednu věc z těchto tří, která by to byla a proč?
Po hodně těžkém boji bych vyřadila focení, protože ho sice zbožňuji, ale na psaní a kávu u mě nemá. Teď ale přichází ten nejtěžší výběr. Muselo by vyhrát psaní, protože se tím chci jednou živit a neskutečně mě to baví. Neumím si bez něj svůj život představit. Problém je v tom, že kávu piji minimálně dvakrát denně, a navíc mi v psaní pomáhá. Prostě mi dodává kreativitu. Takže bych to dělala opravdu s těžkým srdcem!


7. Tvůj poslední článek je o takovém mini návodu –dá se říct- jak psát. Řídila ses vždycky těmi pravidly a nebo jsi nějaké zanedbávala? Chtěla bys být více spisovatelkou knih, a nebo psát články pro časopis či noviny?
Pravidla, která jsem do článku napsala, jsem zjišťovala postupně. Něco jsem se dozvěděla od mámy – češtinářky. Na další jsem přišla sama od sebe a jiné se dozvěděla třeba na kurzu psaní nebo Letní žurnalistické škole. Takže jsem se jimi rozhodně neřídila odjakživa. A ani teď, když je znám. Často na ně zapomínám. A navíc je někdy potřeba porušit pravidla, ne? A psát si jen tak, pro sebe.
A ta druhá otázka mi v hlavě běží už hodně dlouho. Jako malá jsem vždycky toužila napsat knížku, a tak to taky zůstalo. Bohužel si neumím představit, že by mě to hned od začátku uživilo. Právě na Letní žurnalistické škole mě překvapilo, jak moc mě zaujala práce s klasickou novinařinou a od té doby mi ten nápad zůstal v hlavě. Úplně nejvíc mě ale láká práce v módním časopise. Řekněte přede mnou slova jako Vogue, Anna (Wintour) nebo New York a okamžitě se mi rozzáří oči. Něco mě na tom strašně láká, i přes všechny komentáře, že realita je od Ďábel nosí Pradu hodně vzdálená. A vím, že je strašně nepravděpodobné, že bych se dostala až třeba opravdu do toho Vogue. Ale stejně mě něco žene za tím snem pořád dál. Tak uvidíme. :)

8. Teri, tebe baví malovat, fotografovat a takové umělecké věci, pokud se nepletu. Bavilo tě to vždy?
Tak například kreslit mě bavilo vždy, ale až někdy ve 14 letech jsem se tomu začala věnovat víc. A asi před rokem mi došlo, jak moc pro mě tyto věci znamenají a jak moc se v nich chci zlepšovat. Teď už si bez nějaké kreativní činnosti svůj život představit nedokážu.


9. Máš nějaký tip pro ty, kteří milují umění a sami by chtěli něco tvořit, ale mají pocit, že jim to vůbec nejde?
Nevzdávejte to, pokračujte v tom a po nějaké době určitě uvidíte výsledky. I když si někteří lidé myslí něco jiného, umění je těžké. A zlepšení ani někdy není   záležitost týdnů nebo měsíců, ale roků. Čím víc však máte pocit, že se vám nedaří, tím víc to dál zkoušejte, učte se z vlastních chyb a rozhodně nepřestávejte. Tohle se samozřejmě snadněji řekne než udělá. Jednoho dne ale překvapíte sami sebe a věřte mi, ten pocit za to stojí.

10. Měly jste někdy nějaký problém nebo špatnou zkušenost, jako třeba dívka, se kterou jsem dělala rozhovor?
Vyloženě takovýmhle problémem nebo něčím závažnějším jsme si neprošly. Taky máme samozřejmě svoje osobní problémy, které nejsou vždy lehké. Nicméně pokud si ale někdo zrovna něčím prochází – nezoufejte, je to jen špatné období. Ne špatný život...

Mějte se v lásce,

Komentáře

  1. Super! Holky (nebo tedy spíše jejich blog) znám, a tak jsem si rozhovor ráda přečetla. Těším se na další :)

    BLOND SITE.CZ

    OdpovědětVymazat
  2. Krásný rozhovor! Holky jsem do této doby neznala! Díki ti! ♥♥♥

    http://basic-whitegirl.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

INSPIRACE: Ofina

Před dvěma lety jsem ofinu ostříhanou měla, nechodila jsem ji průběžně zkracovat do stejného tvaru, a tak mi za ty dva roky dorostla na stejnou délku mých vlasů. Ještě ke konci starého roku (2016) jsem si ji nechala ostříhat znovu, možná, že jsem ji chtěla trošičku jinak, ale zatím jsem docela spokojená. Jen musím přiznat, že je to opravdu pracnější s ní než bez ní.

INSPIRACE: Krátké vlasy

Připadá mi, že v poslední době jsou jen dva typy stylů vlasů, které momentálně frčí, a to krátké vlasy a ofina. No a dnešní článek bude právě o krátkých vlasech.
Upřímně? Já to úplně miluju, a kolikrát mám chuťse tak nechat ostříhat i já. Ale své dlouhé vlasymám natolik ráda, že bych to prostě neudělala. Jo, už několikrát jsem se rozhodla, že se nechám ostříhat takhle na krátko, ale v momentě kdy sedím na kadeřnickém křesle a kadeřnice se mě zeptá, jak moc to chci ostříhat, vždy řeknu jen konečky nebo jen to, co je doopravdy nutné.

RECENZE: Aussie - Šampon Miracle Shine

Šampon od Aussie - Miracle Shine obsahuje perlový prášek, ten by měl způsobit lesk vlasů, a australský ženšen, který má vlasy posílit a dodat jim energii.